Salvatore's diary and stupid crap

6#feelings

13. april 2015 at 20:01 | Salvatore
Čauky,
tak jak se vám vede? No já ani sama nevím, jak se mám. Ze školou to jde do hajzlu, propadám ze dvou předmětů, neklasifikace a nálada se učit? Ta utekla někam daleko za hory. Měla bych se už začít učit, ale prostě to nejde se něco naučit, když nemáš chuť, a jen do blba čumíš. Skoro každé odpoledne sedět doma, poslouchat smutný písničky, kouřit cigáro za cigárem a stékají ti slzy za slzou jak malýmu dítěti. Někdy se cítím být psychicky na dně, někdy zase mimořádně nejlíp jak to jde a jak může to bejt. Neustálé přemýšlet o chybách co dělám špatně, co jsem kdy zkazila, a v čem jsem to věechno dojebalo. Přemýšlím stále a stále a zdá se mi, že tak špatná nejsem, ochotná komukoliv pomoct i když toho člověka nemusím, upřímná, spolehlivá, sama nevím kde dělám tu velkou chybu.
Někdy si připadám jak přátelé, někdy víc jak přátelé a někdy úplně cizí osoby co se neznají. Ale jo, musím uznat, že vztah je mezi náma spíše víc než přátelé, ale já jsem přeci kámoška kámošky, tak to prostě nejde, ono to je takhle lepší když ti to někdo řekne i když vůbec nic netuší, protože víš jak na tom jsi. Ale dost sama dobře vím a poznám, že nejsem jediná mezi námi, kdo to tak má stejně. Je to oboustranné, ale tohle si nepřiznáme a ani možná nechci. Nevím sama proč? Je to tak možná lepší? Nevím. Ale pořád cejtím jeho vůni, furt ho mám před očima, jak děláme píčoviny, skoro každý den spolu. Ten jen doufám, že mi pípne mobil, ať jdu dolů. Je to naděje 50% na 50%, protože mi to odpoledne psal. Proto taky nemám stále čas sem chodit, protože většinou jsme spolu jinak bych byla více aktivný.
Ano přiznávám, píšu dneska nesmyslplný hovna, ale nemám vůbec náladu, jen naději že pípne sms od něj. Taky vůbec nevím co mám psát, všechno při starým. Blbá nálada skoro pořád, kromě hodin co jsem sním. No, dám jsem asi příště přednastavenej článek co tu nějáký mám, a oběhnu vás zítra, nebo možná dneska když se nedočkám. Jinak se ještě jednou omlouvám že mojí aktivitu, ale prosím pochopte to i to, že píšu hovna. Mějte se krásně a co nejdřív jsem zpátky.


5#welcome to back

28. march 2015 at 16:24 | Salvatore
Ahoj blogaři a blogařky,
jsem ráda, že jsem se konečně odhodlala vrátit zpátky po dlouhý době a hned vám řeknu proč, ale nejdřív si dojdu na cigáro, aby se mi líp psalo o tom všem. Poslední době mě nic nebaví, vrací se mi pořád dokola vzpomínky, které nevrátím, školu nezvládám, s mámou je to čím dál tím horší, možná zamilová? Jediný co mi trochu zvedne náladu, tak jsou to někdy filmy, ale většinou sedím, cigáro, kafe, pisníčky které moc nevnímám, protože přemýšlím o všem, co mě ničí ještě víc. Nedokážu ani pořádně spát, usínám přes týden kolem jedný-druhý a ráno vstávát ve čtvrt na osm, a o víkendu kolem třetí a ráno a pak se pořád budím dokola.
Poslední dobou nemám vůbec co dělat, zdá se mi, jako bych všechny ztratila. Vlastně nezdá, akorát tam má být správně skoro všechny ztratila. Moje nejlepší kámoška se topí ve fetu už půl roku. To nemluvím o tom, že mě do toho taky nutí a přemlouvá mě. Když jí řeknu prostě že NE, tak jsem hned píča která u ní skončila. Nejlepší kamarád spadl znovu do trávy, kterou si jeden den nemůže ani odpustit. Zbytek 98% přátel je samozřejmně taky v trávě. To je tak trendy být každý den se topit v trávě, mýt zasekaný stavy a sedět někdy vykudnutá a čumět do blba? Dobrá kámoška se vrátila k bejvalýmu a začla se chovat k nepoznání. A tak můžu pokračovat dále;)
S mámou vztah bezdůvodně úplně na píču. Nechápu co jsem jí udělala zas. Nic. Příjdu domů v pohodě a s minuty na minuty se semou přestane bavit. Když něco chce, tak to udělám, uklidím pokoj, utřu skříně a poličky, vysaju celý byt, dojdu jí nakoupit a závěr potom je takovej, že nic nedělám, že celý den se valím, tak to palec hore. Tak mě pak rupnou nervy a vypadnu někam. Její urážky se taky nedaj snést, o tom že jsem se narodila k hovnu, že nic nedělám, že skončím jako bezdomovec pod mostem a že mě živit nebude, a blabla. Když vidí, že jsem bez nálady, jsem skleslá, pomalu brečím tak na mě začně řvat ať okamžitě vstanu a jdu něco dělat, tomuhle se fakt říká podpora.
Omlouvám se předčasně za dlouhý článek, ale dlouho jsem tu nebyla, tak musím o všem vypsat. Možná se něco možná najde co mě trochu naplňuje životem a to jsou hasiči. Ze školou to jde fakt doprdele, propadám z několika předmětu, protože se nemám náladu učit. Vlastně někdy mám i dobrý známky, ale to kvůli tahákům, ale tenhle přístup k maturitě mi je k ničemu a stejně všechno se budu muset naučit. Jediný co mě trochu motivuje se někdy na to kouknout tak je to, to, že chci mámě dokázat že na to mám, protože mi máma absolutně nevěří, že tohle někdy udělám, protože jsem pro ní, jen NULA, a což mě motivuje spíš dolů. Ale jsem ráda, za tyhle hnusný slova, co mi říká, protože vím, jak se nikdy nechovat k svýmu dítěti, jak vím jak tyhle slova dokážou ho zničit. Vlastně jí za tohle všechno děkuju. ;)
Zamilovaná? Sama nevím, jestli jo nebo ne. Ale doufám že ne. Do toho jsem spadla už dvakrát a už ani nechci. Ale když jsem sním, zapomenu na všechny svoje problémy a trápení a mám hned lepší den. Když mi od něho příjde zpráva, hned se mám o trochu líp a úsměv na tváři. Nevím vůbec, co mi k němu přitahuje, ale možná to, že je jinej něž ostatní, možná to, že není taková děvka, co by se s holkou vyspal a řekl jí konec, možná to, že se na hodně věcech shodnem a tak dále, kde bude všude za tím možná. Pořád mám před očima jeden večer, když jsme spolu někde byli, ale nebylo to čistý kamarádství ale něco víc. Ale nechci aby to tak bylo, protože ho pak nechci ztratit.
Hodně často přemýšlím o tom, jestli bych chtěla být zpátky dítě nebo dospělí člověk, co bude mít manžela, malý dítě, prácí, bude mít tu svobodu. Ale zdá se mi, že budoucnost vidím moc růžově, že bych si měla sundat ty "růžový" brýle. Taky si často říkám, jak bych moc chtěla mít s mámou přátelský vztah, máma mi říká, proč nemůže mít přátelský vztah, ale sní to nejde. Kdyby fakt chtěla jak ona říká, tak já bych nemohla po tom všem, když jsem jí řekla dřív všechno, ale věděli to všechny. Taky mě sere, jak mi pořád uráží tátu jakej je to debil, ale měla by se zamyslet nad sebou, jak se někdy chová ona kemě. Táta je opak, všem mě podporuje, když mu řeknu o problémech s mámou, tak mi řekne, já to vím, že vztek si musí vybít na ostatních a vím jaká je, a jo, zná ji asi fakt dobře.
Tak už to ukončím, dneska jsem až moc ukecaná, ale musela jsem. Budu se sem snažit dávat alespoň jeden článek týdně. Dneska oběhnu své oblíbené blogy a informuju je, že jsem zpátky po dlouhý době. Vůbec nevím co budu dneska dělat, ale mám v plánu se kouknout na brigády a koukat na 50 odstínů šedi, který jsem si konečně stáhlu. Tu písničku z toho filmu úplně žbožňuju, i když poslední dobou mám úplně jinej styl. Taky si musím dojít pro cigára do trafiky, a teď si udělám kafe a dám si cigáro. Tak se zatím mějte, a tešte se na další články:)

4#christmas time

19. december 2014 at 14:41 | Salvatore
Čauky,
Tak jak se vám vede? U mě, ale je je to celkem lepší, jsem furt někdy venku ve měste, nebo máma je buď v práci nebo jde na nějáký večírek, takže mám vlastně klid :) Co se týče otázek v minulým článku proč nejdu k tátovi, tak důvod je ten, že mi máma nedá mýho psa, že si ho nechá, a bez něho je jako kdybych neexistovala. Takže to je vlastně co mi tady drží. Vánoce za dveřmi a počasí jako v létě.
Jinak jsem byla před tejdnem na kámošovo maturáku, tak jsem si to užila. Konečně už nepropadám z biologie, díky bože. V úterý jsme byli ze školou v kině, ale jo bylo to celkem good. Když to skončilo šli jsme s kámoškou na pizzu, a jeli nakupovat dárky. Ve středu to byla ve škole pohodička, koukali jsme na pohádky celou dobu a když sme byli na kompech tak sme měli i zaplej net, takže to rychle uteklo. Ve čtvrtek škola úžas. Byli jsme v muzeum a byli na náměstí a po hodině a půl nás pustila domů, takže sme ulili a mělo místo do půl 4 do půl 11. Co víc si přát. Dneska se mi do školy nechtělo a ani sem nešla. Nakoupené dárky mám zatím pro mámu, a pro tátu a pro babičku a pro zvířata půjdu nakoupit v ponděli s mámou. Já mám teprve vybraní 4 dárky pro sebe, proč ne, ale v pondělí máme jít s mámou nakoupit a kouknout se po celým měste, takže snad se mi bude něco líbit, protože moje vybíravost je neskutečná.
Po vánocích nebudu tady aktivný vůbec, protože pojedu se svojí kámoškou pryč a vracím se až po novým roce, tak aby jste stím počítali:) Nejlepší zpráva dne? Máma jede večer pryč, takže budu mít pohodičku doma, jen si musím uvařit oběd, takže super a rovnou vás oběhnu. Taky musím konečně se odhodlat přebrat skříň a prodat oblečení a dozdopit perníčky, co jsem pekla. Ale brigádu jsem sehnala, takže jsem ráda a chci si začít šetřit peníze, takže parádička. V leden mám celej zabitej, maturáky, narozeniny, pak ostatní akce, takže aspoň se nebudu nudit. Mám v plánu ještě přidat dva články, tak to snad stihnu:) Tak se mějte, přeju vám krásné Vánoce, bílé o kterých pochybuju, a večer vás oběhnuu:)

3#die monday

7. december 2014 at 18:11 | Salvatore
čaute blogaři a blogařky:)
Tejden sem nějak přežila jak se dalo. What? Ono už je 7. prosince? To utíká všecko jako voda. Vánoce jsou čím dál tím blíž a já nemám stále nic nakoupíno a obávám se, že ani nebudu...Ve škole celkem dobrý, ale celkem! Za chvíli mi s tý diliny pořádně jebne. Vzhledem tomu, že si tejden nepamatuju, napíšu jen věci co si pamatuju:D
29.11.- soutěž + rozvícení stromku
5.12..- jsem byla na náměstí na čerty, s kámoškou a s kámošema
6.12.- ráno u mě byla kámoška, pak jsem jela za jinou kámoškou a pak schůze
7.12.- jsem nemocná už od čertů, takže jsem ležela a odpoledne jsem jela k babičce
○ mám dneska ještě plánu si stáhnout písničky, oběhnout si vás, uklidit pokoj, a koukat na filmy a jít brzo spát
Zdá se mi, že bych k sobě fakt někoho potřebovala, koho budu milovat, někoho ským budu fakt šťastná, a život by měl smysl života, v poslední dobou mě vážně nic nebaví, absolutně nic. Problémy s mámou, o kterých sem již už psala, takže jsme se rozhodla, že o tom něco napíšu. Když se moje mámá rozešla s mým tátou, našla si přítele a od té doby se strašně změila. Když jsem se vrátila z dovolené, kde jsem byla s kámoškou, táta už byl odstěhovanej, a máma ten den byla chlastat. Její přivítání ale nebylo takový, tak jak si se měla, ale "co čumíš na mě jak na vraha" přitom sem na ní normálně koukala. Malinko je v bytě špatně, řve na mě. Furt mi cpe minulost, nevěří mi. Ať udělám cokoliv, všecko je špatně. Někdy si kemě chová jak k pětiletýmu dítěti. Třeba chci koupit tričko, ne nekoupím ti ho, aby za mě nemusela utrácet. Slibuje a nic z toho. Dělám si věci do školy, a seřve mě bezdůvodně. Mám hlad, du se najíst, a ona na mě začne řvát, co si o sobě myslím, že jíst nebudu, že taky ona nejedla, a když jí řeknu, ty si byla celý den a já měla focení a trénink tak sem se asi najíst nemhola. Vyčítá mi ještě rok, že mi koupila tričko atd..
Jinak zítra pondělí, zase to vstávání, bože. Tenhle tejden nabitej písemkama, takže paráda. I když si k tomu nebudu chtít sednout, tak moje heslo zní "Musím dokázat víc toho než moje máma" , takže tak. Ptáte se PROČ? V ničem mi nevěří, a když jí něco řeknu, třeba až budu dospělá, koupím si tuhle audinu za 250.000,- tak se mi vysměje, že já tohle nikdy nebudu mít. Takže asi tak. To je fakt podpora;) Večer nebo zítra vás oběhnu, jdu na cígo, uklidit, stáhnout si písničky a koukat na film, takže se zatím mějte. Hodne aktivný budu tady od středy, máma mo odpolední a bude čas:)

2#i am a dreamer

23. november 2014 at 17:10 | Salvatore
Pondělí- tak plány o tom jak se budu učit na čtvrtletní práci? Skutek utek, nakonec jsem strávila čas tady, na facebooku, pak odhodlaná tomu, že už konečně tomu sednu, tak mi zazvonil mobil, a nejlepší kamarádka se mě zeptala, jestli nepojedem na nějáký výlet, že jsme se dlouho neviděli, tak jsem řekla přoč ne, ale že se musím učit na čtvrtletku z matiky, že další den píšem, nakonec se to prodloužilo a přišla jsem domů až po půl desátý, tak jsem se šla naložit, a šla jsem si připravit věci do školy, a dostala jsem se do postele před jednou hodinou.
Úterý- škola do jedný? pohoda,čtvrtletka nic moc, za čtyři, ale jinak zbytek třídy bylo jen čtyři nebo pět, takže jsem i tak byla dobrá:D ale nějáký usměrňování zlomků, dělení mnohočlenů apod. pořád nechápu, dělali jste to na základce, takže nechápu co na tom neumíte, to určitě:D po škole šla kemě kámoška, tak jsme si u nás udělali oběd a pak večer šli koukat na film a udělali jsme si brambůrky, dneska, půjdu brzo spát,stíhám do jedenácti, lehnu si, a zvoní mi mobil, jestli nechci přijít na cigáro, tak já fajn, proč ne.. nakonec jsme u sebe spali a usli jsme ve dvě, takže krásně vyspalá.
Středa- to si nepamatuju už:D
Čtvrtek- škola do půl čtvrtý? zabijákov, aspoň že jsem nešla na tu debilní přednášku ve škole a přispala jsem si:D také jsem byla zkoušená z biologie a výsledek za pět, takže se zase připělo spolužákovi, s kterým si z prdele přejeme samé pětky:D přišla jsem domů, vysála, naobědvala, došla s pejskem a jeli jsme za mámi ségrou a za bratrancem a sestřenicí, koukala jsem tam snima na nějákou kreslenou pohádku, když jsme odjížděli, zajeli jsme ještě do nákupáku něco koupit, pak večeře, a pak moje máma jela se svým přítelem do kina
Pátek-tak jsem opět zaspala, jako každý týden, zaspím minimálně jednou:D dva testy, takže jem zvědavá co dostanu, měla jsem na ten den několik plánů, ale nějak jsme nestíhala časově, byly jsme u mámi kamarádky, a máma "budeme tam hodinu" hovno hodinu, byly jsme tam čtyři hodiny, takže fakt pecka:D i když jsem plánovala to, že nestihnu upíří deníky, tak jsem je přeci jenom stihla a šla jsem spát někdy ve dvě a ráno brzo vstávala
Sobota- vůbec jsem odpoledne nestíhala ale přeci jenom jsem všecko stihla:) místo abych vstala deset, tak jsem vstávala skoro v jedenáct, letěla jsem do trafiky, ještě mi volala kámoška, jestli nechci k ní přijít, tak jsem řekla proč né, to že u ní budu do dvanácti sem nakonec byla do jedný:D přišla jsem domů, umyla jsem si hlavu, udělala jsem si oběd, lepší jídlo jsem nikdy neměla:D pak jsme se připravila na kámošky oslavu, před třetí sem byla odvést babičce pár věcí, a měla jsem pět minut na to, abych k ní došla a došla na zastávku, naštěští jsem to stihla, protože by mi jinak ujel autobus ke kámošce:) tak se kámoška připravovala, před půl pátou nám jel autobus, do města, takže sme měli co dělat, na zastávce také na nás čekal kámoš, ale stihli jsme to v pohodě, pak jsme šli oslavovat do baru, vystřídali jsme nakonec tři bary:D v tom prvním jsme byli nejdíl, dali jsme si tam kýbl vodku z džusem, a pár piv:D pak jsem byla ještě s kámoškou venku tak do půl dvanáctý a přišla jsem pak domů.
Neděle- vůbec jsem se nevyspala, nejméně desetkrát jsem se vzbudila, vstala jsem, koukla jsem se na 8 míli, nasnídala, udělala oběd, byla chvilku venku a ted si to felím doma, bože, zítra opět škola, chci prázdniny už! uklidit, dopsat sešity, navštívit vaše blogy, vykoupat se, možná k tátovi, bezvadně stíháám:D

1#how to start

16. november 2014 at 13:57 | Salvatore
Hello, tak čím bych asi začela psát,vůbec netuším:D
Takže fajn, v minulým článku jsem měla komentář, kde jsem měla padesát faktů o sobě, proč tam mám interprety který nemám ráda a ty co mám ráda, tak ty tam nemám. Nemám to tam, protože mám tady přímo složku pro písničky, který mám ráda, a postupem času tam budu přidávat písničky, které se mi líbí a mám ráda:) Taky mě napadlo, že bych si založila ask.fm a tam byste se mě ptali na všechno možný, co by vás zájímalo a až bude tam určitý počet otázek, tak bych na to odpověděla na blog, aby tady nebyl převážně jen deníček, protože to by mě za chvíli přestalo bavit, takže to záleží na vás. Ale otázky budou samozřejmě anonymní, takže bych žádný podpisy od vás nechtěla nebo něco takovýho.
Takže se ptám, jestli to mám založit nebo ne? Záleží to pouze na vás, jak budete chtít:)

Jinak v pátek jsem nedělala nic zajímavý. Ředitelský volno, takže jsem spala do půl druhý, takže nádhera. Došla pejskem, naobědvala, písničky a blog, ven se mi nějak nechtělo, protože jsme byla sama doma, takže to se těžko někam dokopu, většinou:D Večer jsem pak koukala na Upíří deníky, zase jsem to celý probrečela.
Včera jsem vstávala asi v jedenáct, došla s pejsem, a šla jsem si uklidit pokoj, protože k nám šla babička na oběd. Máma dělala husu s bramborovýma knedlíkama se zelím, i když to moc nemusím, přece jenom jsem si to dala. Babička odcházela po čtvrté hodiny, tak jsem pak šla nakoupit cibule a sobě Monte řezy, moje závislost:D Pak jsem přemýšlela, jestli napíšu článek, nebo půjdu se psem, ale moje volba bylo se projít se psem, protože vás tu nechci furt bombardovat s článkama:D Večer jsem šla pak k tátovi na návštěvu a byla jsem u něho do desíti. Chtěla jsem se koukat na film, ale nějak jsem nestíhala, tak jsem se nakonecna to vysrala a byla radši na mobilu a šla spát:D taky jsem včera četla svoje starý články na blogu, kurva mě je tak trapně:D:D:D
Dneska jsem teda měla vstávat v půl deváty a opět jsem vstávala dýl, takže trochu fofr po ránu, abych stihla autobus. Trénink byl teda mnohem lepší než vždycky, protože chyběl Marek, takže žádný angličáky, sklapovačky, kliky atd. Díky bohu zítra ucítím tělo:D Akorát sem zvědavá, jak budu stíhat v úterý trénink, protože máme venku, to asi zmrznu, ale musíme trénovat, za čtrnáct dní soutěž. Jinak konečně sama doma, takže pohodička, žádná buzerace, ztlum to,, žádný udělej tohle a tohle a ještě tohle. Taky přemýšlím jestli si udělám něco dobrého k večeři, nebo si dám ty zapečené těstoviny co tu máme, nu to ještě uvidím, jak se mi bude chtít:D Jinak děkuju za vaší návštěvnost, a taky doufám že se vám tu líbí:) Jdu si udělat kafe, jdu na cígo, a jdu si dát Monte řez, a písničky, to se mi líbí:D Oběhnu vás buď odpoledne nebo večer, jak se mi bude chtít a jak budu stíhat, protože musím ještě jít nakoupit, domyslet tu oslavu a ven uvidím jestli se někam dokopu, tak se zatím mějte krásně a přeju vám krásný zbytek neděle a krásně strávený pondělní státní svátek, kterej já budu trávit učení matematiky, protože v úterý píšem čtvrtletní práci.

 
 

Advertisement